15 – Rešovské vodopády

7.-9. duben 2017

Ty jarní výšlapy mají něco do sebe. Nejsou lidi, příroda se sotva probouzí a my ji máme jenom pro sebe. Rozhodnutí pro Rešáky padá po sofistikovaným průzkumu možností nás obou. Každej trip je něčím obohacenej a třeba i jinej. Tentokrát je to poprvý, co na místo vyrážky jedem každej po vlastní ose (Bahno note: Really? Co Buchlov?). Bahno jede autem s rodinou k rodině, já volím cestu mastnou tyčí (kupodivu z Rousecu jedinej přestup v Prostějově do ŠTBK). Před barákem už vyčkavá Bahno starší, nakládá nás do auta a pohazuje ve Tvrdkově, odkud reálně vyrážíme.

Počasí opět dělá koketu, ale nakonec to nechává na hraně a jsme vděční, mokro při teplotách lehce nad nulou by nás pravda trochu mrzelo. Bahno sbírá dřevo, Pamach odbíhá narychlovku nafotit vodopády jen tak nalehko. Čeká nás nocleh v luxusním obýváčku, nachystali jsme si oheň, kterej jsme nakonec ani nezapálili, prostě protože kino Skala promítalo skvěle. Bahno chtěl Pamachovi udělat radost a tak ozvláštnil víkend tím, že na něj vzal hasák.

Druhej den balíme a vyrážíme na vodopády. Dle předpokladu je máme jenom pro sebe. Bahno loví kešky, Pamach fotí. V altánku nad vodopády probíhá krátká sváča a doplnění paliva. Pokračujeme směrem na soutok Oslavy a Huntavy, po cestě hledáme páva (bohužel neslyší na jméno Ferdinad d’Este) a pokračujeme na Sovinec (stoupání připomíná Barborku z Chřibů). Bohužel chytáme dva autobusy lidí. Krátký, ne moc pohodový pivko na hradě a hlad se začíná ozývat. Kousek za Sovincem uhýbáme ze stezky a s výhledem na hrad vaříme instantní šlichtu na vařiči, i přes vítr se nám daří.

V Křížově nás překvapuje mnohem pohodovější pivko se starším párem provozovatelů galerie a občerstvení v kapli. Paní před kaplí plete, pán plete… pomlázky. Příjemný pokec a směr Pasecký Žleb a vodopád. Krátká pauza a pokračujeme na Mutkov a obávaný stoupání (dle vrstevnic v mapě) před náma. Ukazuje se, že stoupání je rozmělněné po vrstevnici, i tak nám dává slušný záhul. V Mutkově je spásou krásná vesnická hospůdka. Sušíme propocený hadry, vlhčíme vyschlý rty pivkem a vpodvečer pokračujeme do lesa, zakempit na kótě jako partyzáni. Klasická dělba rolí – Pamach staví přístřešek, Bahno hledá dřevo a staví ohniště.

Večer je klid, vítr nefouká, Bahno čte Marťanskou kroniku, Pamachovi vybuchuje pukavec do ksichtu, panuje pohoda. Noc dokonce ukázala hvězdy. Ráno nás čeká krásná cesta za odměnu po traverzu. Díky absenci listí na stromech máme krásnej výhled do údolí, ze kterýho jsme fakticky předchozí den nastoupali. Místy koukáme přes sto metrů dolů. Postupně sestupujeme přes Horní a Dolní Žleb až do ŠTBK. Tam nás nakládá Romča a odváží k rodičům. Luxusní oběd na zahradě, štamprlička na oslavu parádního výšlapu a poté Pamach odchází stopnout něco do Olomouce, Bahno opět s rodinou autem domů.