Bootcamp – Skřípov

16.-18. říjen 2020.

Vzhledem k divné situaci u nás i ve světě odpadla spousta plánů a tak byla najednou spousta víkendů volných. A tak jsme si řekli, že opět vyrazíme tradičně do Maštalí. A že s sebou vezmeme i odrostlejší kusy. Těšing byl veliký a jak to tak bývá, ne vždy se všechno povede, jak má. Počasí se začalo kazit a předpověď byla nevlídná. Na poslední chvíl jsme tedy změnili plán a přijali pozvání od Zdenála na základnu Klubu Vojenské Historie Dukla, jehož je členem. 

V pátek tedy ve složení já, Oťas, Radim a Zdenál v doprovodu Hanese, Vaška a Očka sedáme do aut a míříme do Skřípovských lesů. Po příjezdu do areálu nás vítá Zdenál, seznamuje nás se specifiky typu kadibouda s velice kluzkou přístupovou stezičkou a vojenskými pryčnami. Také ukazuje výčep a tomu my velice dobře rozumíme. Protože přijíždíme relativně pozdě, vytahujeme na chvíli kytaru a zbytek večera se nese v ochutnávání všeho možného a moudrého hovoření.

V sobotu se část skupiny vydává na procházku a část dospává. Odpoledne potom vytahujeme kvéry (vzduchovky), stavíme provizorní terče a střílíme. Plechovek je od večera dost a nějaké papírové taléřky taky poslouží. Když už je všechno na maděru a ve valu je olova dosti, zalézáme zpět na základnu, protže začíná pršet. Tak si tak vesele topíme, čepujeme, někteří hrají deskovky, sem tam se brnkne na kytaru a užívá se pohoda. 

V neděli dopoledne se bavíme královsky u naprosto uhozeného filmu s Táničkou a kolem oběda se chystáme k odjezdu. O co se nachodilo víc na Oslavce, o to víc radosti jsme si bez kilometrů užili tady. I takto někdy může vypadat expedice Hudromotoru. 

-Jim-

Tentorkát bez trasy